Cassida canaliculata - Východomoravská pobočka ČSE

Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

Cassida canaliculata

Brouci regionu

Cassida canaliculata

čeled: mandelikovitých (Chrysomelidae),
podčeled: štítonošovitých (Cassidinae).
Velikost 9-10 mm ji řadí mezi největší druhy štítonošů v Evropě. Je lokálně rozšířená od Francie (Porýní) přes celou střední Evropu až po Kavkaz a západní Kazachstán. V Evropě má nejsevernější hranici v jižním Polsku (Bieszczady) a nejižnější tvoří jižní svahy italských Dolomit a Dinárských Alp.
Z ČR bylo publikováno nemnoho starých údajů, a to pouze z Moravy, a druh byl dosud považován za velmi vzácný. V poslední době je druhu věnována zvýšená pozornost a byla tak nalezena řada nových lokalit, zejména v jižní části CHKO Bílé Karpaty.Cassida canaliculata v ČR dosahuje v současnosti své severní hranice rozšíření (údaje z Polska a Slezska jsou historické).
Vyskytuje se na xerotermních či poloxerotemních biotopech a jejich okrajích s výskytem živných rostlin – šalvějí ( Salvia spp., zejména S.
nemorosa a S. pratensis). Imaga se líhnou z kukel začátkem července a jejich barva je matně oranžově hnědá. Při následujícím živném žíru,
vlivem zvýšení množství vody a obsahových látek z rostliny v těle, krovky získají perleťový lesk a zelenozlatou barvuKe konci léta vyhledávají imaga úkryt (např. hromada trávy), ve kterém přezimují. Při jarním oteplení (někdy již začátkem dubna) vylézají a aktivují. Po spáření samičky nakladou (začátkem května) na listy a stonky šalvějí 3-4 mm velké ootéky. Z jedné ootéky se po 2-4 týdnech líhne 4-8 malých larviček, které se ihned pouští do intenzivního žíru. Larvy rostou velicerychle a po 2-3 týdnech se kuklí. Kukla je „přilepená“ buď přímo na živné rostlině nebo na okolní vegetaci. Stadium kukly trvá 1-2 týdny.
I přes denní aktivitu imag lze metodou smykání vegetace přítomnost druhu na lokalitě zjistit pouze výjimečně a náhodně. Mnohem účinnější je individuální vyhledávání imag, larev či ooték na živných rostlinách. Tento nezaměnitelný druh lze velmi dobře v českých podmínkách využít jako bioindikátor zachovalého lučního prostředí.


Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky